Vítejte na mých stránkách

ŠELMY

Obecná charakteristika
Psovití
Kočkovití
Medvědovití
Lasicovití
Galerie

Různorodý řád šelem zahrnuje okolo 260 placentálních savců. Potravu téměř všech šelem tvoří maso, některé (například kočkovití) jsou dokonce pravými masožravci, jiné (například medvědovití) jsou spíše všežravci. Hyenka a mnoho dalších se živí hmyzem. Absolutní výjimkou je panda velká, která je býložravá. Šelmy identifikujeme podle charakteristického tvaru lebky a podle chrupu s typickými špičáky a řezáky.


ANATOMIE


Obecné
Šelmy se co do velikosti velmi liší, ale sdílí několik podstatných znaků, které je předurčují k loveckému stylu života. Typická šelma je rychlá a hbitá s ostrými zuby a drápy, má vynikající sluch, zrak a čich. V oku je odrazová vrstva, tapetum lucidum, které umožňuje vidět ve tmě.
Na předních nohou mají pět, na zadních čtyři prsty. Kočkovité šelmy kromě geparda mají zatahovací drápy a tak si je udržují ostré. Ostatní šelmy mají drápy většinou tupější a nezatažitelné, často je používají k hrabání. Masožravé šelmy mají velmi dobře vyvinuté trháky, jinak je tomu u šelem všežravých a býložravých.


Čelist
Čelisti u většiny šelem jsou mohutné plné ostrých zubů, uzpůsobené pro efektivní zabíjení, ale i porcování kořisti. Dolní čelist je k lebce připojena válcovitým kloubem, takže se může pohybovat jen nahoru a dolů. Pro mocný stisk ostrých špičáků mají vyvinutý spánkový sval, který dosahuje nejvyšší účinnosti při otevřené tlamě. Stoličky a třenové zuby bývají uspořádané do trhákového komplexu, zuby do sebe při skusu dokonale zapadají. Pro trhání používají hlavní žvýkací sval.


Kostra
Dravé druhy šelem se adaptovaly k rychlému pohybu, který potřebují k pronásledování kořisti. Páteř je velmi pružná, nohy dlouhé, klíční kost značně redukovaná aby dala větší prostor pro pohyb lopatek. Některé zápěstní kůstky jsou srostlé, čímž umožňují delší krok a zvýšení rychlosti běhu.


Společnost
Některé šelmy žijí samotářsky, jiné se spojují do párů. Další se spojují do všemožných skupin. Například lví smečky mají poměrně složitou strukturu, skládají se z několika sobě příbuzných rodin. Lvi, mnohé psovité šelmy a někteří další žijí ve smečkách, společně pečují o mladé, spolupracují při lovu a vůbec spolu tráví většinu času.


Lov
Šelmy jsou jedni z nejefektivnějších predátorů vůbec. Loví ve smečkách ale i osamoceně. K lovu využívají své ostré smysly a velmi často na kořist zaútočí z úkrytu. Některé šelmy se ke kořisti připlíží a kořist uštvou během na dlouhé trati, případně loví skokem po krátkém sprintu. Způsob usmrcení oběti je různý podle druhu šelmy, kočky se zakousnou do šíje a snaží se poškodit míchu, případně prokousnou krk a tím kořist udusí. Psi naproti tomu obětí prudce třesou až ji zlomí vaz. Oproti tomu lasičky prokousnou kořisti lebku. Šelmy často loví zvířata, jež jsou větší než ony samy.
Šelmy od útlého dětství rozvíjejí své bojové schopnosti. Mláďata si spolu často hrají a tím se učí zjišťovat sílu protivníka.
Lvi obvykle loví ve smečkách, když se chtějí zmocnit velkého zvířete, tak se samice plíží v rojnici až do vzdálenosti pár desítek metrů, při tom se snaží kořist obklíčit. Po krátkém útoku se snaží skolit zvíře na zem a prokousnout mu hrdlo. Dospělí samci většinou žijí samotářský život a tudíž se lovu ve smečce účastní jen málokdy.


Komunikace
Šelmy mezi sebou navzájem komunikují a to jak pachovými značkami tak i signály. Pachové značky většinou používají k vymezování teritorií ale i k vyhledávání potencionálního partnera. Když se šelmy potkají, používají ke komunikaci různé pozice a gestikulace, dokonce i výrazy v obličeji hrají roli. Hlasové projevy používají k předávání různých sdělení jako je vstřícnost k partnerovi nebo hrozba nepříteli.


Systém šelem
Dříve se šelmy dělily do dvou oddělených řádů: šelmy (Carnivora) a ploutvonožci (Pinnipedia). Skutečně se šelmy z těchto dvou řádů na první pohled liší. Ale při bližším prozkoumání se přišlo na to, že ploutvonožci jsou vlastně šelmy, které se specializovaly na vodní život. Pravděpodobně vznikly z předků společných s medvědovitými.
Surikata z čeledi promykovitýchPodřád: psotvární (Caniformia)
čeleď: psovití (Canidae)
čeleď: medvědovití (Ursidae)
Pinnipedia
čeleď: lachtanovití (Otariidae)
čeleď: mrožovití (Odobenidae)
čeleď: tuleňovití (Phocidae)
Musteloidea
čeleď: Ailuridae (panda červená)
čeleď: lasicovití (Mustelidae)
čeleď: skunkovití (Mephitidae)
čeleď: medvídkovití (Procyonidae)
Podřád: kočkotvární (Feliformia)
čeleď: nandinie (Nandiniidae)
Feloidea
čeleď: kočkovití (Felidae)
čeleď: asijští linsangové (Prionodontidae)
Herpestoidea
čeleď: cibetkovití (Viverridae)
čeleď: hyenovití (Hyaenidae)
čeleď: promykovití (Herpestidae)
čeleď: madagaskarské šelmy (Eupleridae)
Původ
Šelmy vznikly koncem druhohor ve svrchní křídě.